Meziplanetární cesta aneb léto budiž pochváleno

Dnes, v úterý 21. června začalo astronomické léto. Stalo se tak přesně v 0 hodin 33 minut a 55 sekund letního času. Dnešní den je nejdelším dnem v roce, kdy se ze slunce nad obzorem budeme těšit téměř 16 hodin (od 04.54 do 20.58 h). Severní polokoule se přiklání co nejvíce ke Slunci. 
Není-li však observatoř nebo obří teleskop po ruce, pak je tento meziplanetární výlet, uskutečněný v neděli 19.6., tedy v před předvečer letního slunovratu, snad aspoň jeho důstojným připomenutím. 
Ve Wienerwaldu nebo chcete-li, ve Vídeňském lese, můžete se totiž velmi lehce octnout ve sluneční soustavě. Formou naučné stezky vede tady Cesta Planet. Trasa sluneční soustavou vede v reálných vzdálenostech v měřítku 1:1,4 Mrd. Kolem Slunce krouží tady osm planet a Pluto. Jejich velikosti a vzdálenosti jsou často nepředstavitelné a tak tenhle způsob znázornění napomáhá abychom se trochu zorientovali. 
Budeme šlapat po rovině i do kopce, lesem, po vinici i po louce, budeme hledat i nacházet planety. A opakovat si tu známou mnemotechnickou pomůcku "Mein Vater Erklärt Mir Jeden Sonntag Unsere Nachthimmel" nebo "My Very Educated Mother Just Server Us Nougat".

Cesta Planet vychází z obce Königstetten.
Tam, před vchodem do barokního kostela,  stojí kašna, na které je umístěno zlaté slunce. Zde je místo startu meziplanetární cesty. N.v. 176 m.  Dále, překvapivě brzy, vedle kostela (v ulici Kogelgasse) se najde planeta Merkur. Její velikost je, ve srovnání se sluncem, však tak malá, že tam skoro Merkur není vidět. Jeden by si mohl dokonce myslet, že si planetu vypůjčili, ale jak bylo řečeno, vše je v měřítku 1:1,4 Mld. A po podrobnějším zkoumání je planeta na svému místě a z blízkosti je vidět.
O dalších pár metrů dál a pořád u kostela, respektive za kostelem (na Passauerplatz) je planeta Venuše. Opět maličká, zde jako figurka od Člověče, nezlob se. Přes ulici je naše Země. Stojí na kamenném podstavci, planetka je to také nevelká, není vyrobena ani Modrá ani zelená a moc bych za to nedala, že k ní místní pejsci možná taky moc respektu nemají :)

A stejně drobný je i Mars stojící na kameni u nejbližší křižovatky do úzké ulice. Marsem se uzavírají vnitřní planety a Cesta planet míří do kopce. Za statkem na konci obce se otevře malé prostranství, odkud je pěkný pohled na vesnici s kostelem a Sluncem v centru. Tady je, na kameni vedle turistické cesty planeta Jupiter. 

Směrem k lesu podél vinice stoupáme k další planetě. Ve výšce 320ti metrů je na rozhraní lesa a louky, nedaleko od stolu s lavicemi k odpočinku, umístěný Saturn.

Po krátké pauze pojďme stoupat dál  prudce do kopce, kde na nás čeká ve 498 metrech planeta Uran. Na vrcholu kopce stojí betonová spirálovitá rozhledna Leopolda Figla. Z ní je v tuhle dobu dobře vidět jen na sever, na úrodná a úhledná Tullnská pole směrem k Dunaji. Dunaj je (viz foto) tenká lesklá linie na horizontu.  Druhá strana, výhled směrem k horám, je zalesněna buky. Snad, až stromy na podzim shodí svoje listy, tak se výhled otevře do všech stran.

Nuže, teď máme snad polovinu Galaxie za sebou a další ještě před námi. Klesáme a 
vůně Vídeňského řízku a grilovaných buřtů nám napovídá, že jdeme správně. 
Jsme z lesa zase venku, jsme před hotelem Silence Hotel Bläuel a tady, z hotelové terasy nebo z louky u hotelu je výhled na Vídeňské Alpy přímo nebeský. Tedy poseďme a něco zde pojezme neboť, dokonce podle astronautů, vesmír voní smaženým řízkem, horkým kovem a kouřem*.

Chybí nám už jen letem světem prosvištět kolem planety Neptun k Pluto. Znalci jistě odpustí, že jsme ani jeho nenechali bez povšimnutí. Nicméně nejvíc hledání bylo u Planety Neptun, protože její umístění, v měřítku 1:1,4 Mrd, je tak rafinovaně schované u cesty pod stromy, že se dá najít jen s nemalými potížemi.  Nicméně heuréka!  
Léto budiž pochváleno! Carpe Diem :)
________
* Zajímavý svět