Na jiné planetě, Říše míru a pokoje nebo Friedensreich
Pro čtenáře je bezesporu lákavé, přečíst si atraktivní příspěvek o nějaké vzdálené zemi. O jedinečné události. O nějakém místě, kam se třeba nikdy v životě ani nedostane. A vlastně to, tím pádem, ani není třeba, protože takové čtení ho tam alespoň na chvíli přenese. A jaké to je počteníčko, když je text, ještě navíc, vyzdobený fotografiemi, které svítí jasnými barvami modré, žluté, červené nebo zelené. Je to tak. Ano, barvy jsou tím kouzlem a medicínou, která působí na psychiku člověka. Barvy jsou léčbou, která může zlepšit jeho náladu, snížit stres nebo navodit pozitivní myšlenky.
Přijedete-li do Vídně a budete se cíleně nebo náhodou, pohybovat mezi ulicemi Kegelgasse a Löwengasse, pak na sobě v praxi pocítíte, jak se dostáváte do magického vlivu barev. A nejlepší je,oddat se téhle colour power za slunečního svitu, který ještě zvyšuje její účinky. Tady, přeloženo do češtiny - v Kuželkové nebo ve Lví ulici, jste jako na jiné planetě, v jiném světě. Ve světě, který je v moci barev, vln, korálků a životních postojů malíře, architekta, milovníka přírody a vizionáře Friedensreicha Hundertwassera (vlastním jménem Friedricha Stowassera a po českých předcích Stovody). Friedensreich Hundertwasser byl umělec, každou ponožku si oblékal v jiné barvě, miloval přírodu, mír, barvy... Na hlavě nosil pořád barevnou kšiltovku a kázal jen myšlenky, jaké umělci jeho typu kážou.
Jím vyzdobené domy nemají rovné linie, jejich fasády jsou vlnité, okna jsou do zdí vsazená nesymetricky, schodiště jsou točitá a všelijak zakřivená a mozaikovitá, žádná čára není rovná a nahoře na střeše tomu všemu ještě vévodí velká plechová cibule. Komín vídeňské teplárny, který je na panoramatu města nepřehlédnutelný, nechal zlatě zakulatět jako báni na chrámu Vasila Blaženého. Dokonce i ta kšiltovka tam je zakomponovaná. A to není zdaleka všechno. Na dvoře i na ulici, tzv. Hundertwasser village, rostou stromy a jejich koruny doslova nakukují do oken. Stejná volnost růstu se dává i stromům a keřům rostoucím a pnoucím se z oken domů směrem ven.
Domy nejsou ovšem jen nemovitostmi, kde je muzeum a kde se prodávají upomínkové předměty turistům, ty domy jsou živé a v těch domech se bydlí. Zájem o byty v nich je velký. Není divu, vždyť tady panuje zmíněná síla barev. Už jen to mistrovo jméno: Friedensreich – Říše svobody nebo taky míru … Sloupy podpírající balkóny jsou jako dětské počítadlo s barevnými korálky. Je to tu jako na planetě z Malého prince. Trochu jako zvětšenina dětské hračky nebo kulisa z pohádky. Jako by umělec barvami a tvary chtěl říct: "Uvolněte se, odhoďte strnulost a pravítka ve vás, milujte se, neválčete, chraňte přírodu a nesnažte se být dokonalí. Ráj je na zemi."
A pro případ kdyby, náhodou, magie barev nepůsobila, tak tady přesto aspoň chvíli poseďte. Když už v tom Friedensreichově jednou jste. Posaďte se v zahradní restauraci ve dvoře, na židlích pestrých barev a viklavých nohou a dejte si třeba jen hrnek Kaffee und Strudel, jak se tady česko-rakousky říká. Dobrou chuť.
Eva Kordulová
Chvála zraku
Co je to cévnatka, rohovka, koule, makula nebo dutina? Odkudsi ze tmy, vzdálenost se nedá dobře určit, se ozve hlas. Je živý, ne reproduktorový a ten vás vyzve, abyste se jeden po druhém představili.
Eva Kordulová
Orient za rohem
Naschmarkt je, jak se říká, "must", ale není pořád ještě dost autentický. To pravé ořechové, bez průvodců a bez hromadných výprav, kde německy mluví jen málo přes padesát procent zdejších obyvatel, to najdete na Brunnenmarktu.
Eva Kordulová
Rakousko s Římem na to vyzráli
Jednoho dne se ulice kolem vídeňského Rooseveltova náměstí zaplnily nákladními dodávkami a z neogotického Votivního kostela na Ringstrasse se začalo ozývat bouchání, vrtání a skřípot. To trvalo několik dní.
Eva Kordulová
Atticus, slavný otrok z Afriky
Každý den Atticus trénuje, zápasí s těmi nejsilnějšími z gladiátorů a vyhrává. Peníze nevydělává pro sebe, ale samozřejmě pro svého pána. Město se nemůže dočkat okamžiku, kdy Atticus v aréně bude bojovat na život a na smrt.
Eva Kordulová
V pohodě na vodě nebo-li Genuss am Fluss
Na hradě je připomenuta píseň Richarda Lví Srdce: příběh o Blondelovi z Nesle, králově věrném trubadúrovi, který se svého ztraceného pána vydá hledat. Nakonec dorazí do Dürnsteinu ve Wachau a zazpívá Královu oblíbenou píseň.
Eva Kordulová
Poreč, Novigrad a Santa Marina
Je tu přístav pro několik málo malých rybářských lodí, které přivážejí denně čerstvé ryby a plody moře. Ty se jednak prodávají, například v rybárně ve vesnici a jednak z nich místní kuchař kouzlí pečené ryby a další speciality.
Eva Kordulová
Pozdrav z Vojaka
Oblast hlubokých lesů, divoké zvěře, středověkých osídlení, vodních pramenů a strmých skal. Tady, nad Rijeckým zálivem, najdete kopce Veli Planik (1272m), Mali Planik (1259m), Brgud (907m) a nejvyšší horu Istrijského poloostrova.
Eva Kordulová
Přejít Moravu, vive la liberté
Pozůstatky drátů takzvané železné opony jsou tu dodnes. Stejně tak i pozůstatky kamenné části dřevěného mostu Marie Terezie. 22. září 2012 byl uveden do provozu Cyklomost Svobody (Fahrradbrücke der Freiheit).
Eva Kordulová
Meziplanetární cesta aneb léto budiž pochváleno
Dnešní den je nejdelším dnem v roce, kdy se ze slunce nad obzorem budeme těšit téměř 16 hodin (od 04.54 do 20.58 h).
Eva Kordulová
Krása i černý puntík Gumpoldskirchen
První známky obydlení lokality pocházejí už z doby kamenné. Později tuto oblast osídlili Římané, kteří, snad aby tady, daleko od domova, mohli pít své oblíbené víno, na zdejší svahy zasadili první větvičky vinné révy.
Eva Kordulová
Létající bikeři na Zau:ber:g
Pojďte si hrát... dám vám hádanku... a není vůbec těžká. Takže: jezdí se tam v létě na kolech, koloběžkách nebo chodí pěšky, v zimě lyžovat, bobovat a sáňkovat. Co nebo spíš, KDE to je?
Eva Kordulová
Hledání živé vody
"Tak mu řekli, že jejich otec je nemocen tak, že jistě umře, neboť mu nemůže nic pomoci. Stařec odvětil: „Já bych o jednom prostředku věděl, je to živá voda, kdo se jí napije, ten se opět uzdraví, ale je velmi těžké ji najít."
Eva Kordulová
Triestinský Brod se sádlem a s cibulí
Vídeňské Alpy, zvedající se jihozápadně od Vídně, jsou ideálním zdrojem inspirace a prostředkem k uspokojení turistické vášně nejen domácích, ale i hostů.
Eva Kordulová
Když se horám dává jméno
Není třeba vyjmenovávat důkazy o tom, jak a v čem jsou si Česko a Rakousko podobné. Přesto si jeden zeměpisný neodpustím, a to z toho důvodu, že ho možná ještě ne všichni znáte.
Eva Kordulová
Zlatý hřeb Vysoké Stěny
Nastalo jarní počasí, je tu víkend, slunce svítí ... Pro ty, kdo mají rádi vandrování, nejlepší podmínky na výlet: Hohe Wand, rozhledna, zvířata, dětské hřiště, Skywalk i paragliding.
Eva Kordulová
Zelené peklo a ptačí ráj
Pojďme se dnes znovu podívat do Vídně a jejího okolí. Přesněji řečeno, do nejvýchodnější části Vídně i Dolního Rakouska. Tam, kde je člověkem nedotčená oblast, která se táhne podél Dunaje v délce přibližně čtyřiceti kilometrů.
Eva Kordulová
Spitz, Buchberg a cukrárna
Oblast mezi městem Krems an der Donau a Melk, tzv. Wachau, patří mezi skvosty v podunajské oblasti. Jezdí sem z Vídně po Dunaji vyhlídkové lodě, jsou tu početné cyklotrasy, turistické cesty, hrady, zámky a k nim se vážící příběhy.
Eva Kordulová
Neděle na Kahlenbergu aneb právě nějak takhle to má Vídeňan rád
Nedělní okruh: od Dunaje z městské části Nußdorf (bod 1) - Stefaniina vyhlídka - prudší cesta zpátky dolů k Dunaji a na závěr po břehu řeky do bodu 1 v Nußdorf.
- Počet článků 19
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 378x
Motto: Chodím po světě s otevřenýma očima a připraveným fotoaparátem :-)