Hledání živé vody

Byl jednou jeden král, který byl velmi nemocný a už nikdo nevěřil, že z té nemoci vyvázne živ. Měl tři syny, kteří z toho byli tak zarmoucení, že chodili zámeckými zahradami a plakali a plakali. Tu je potkal stařičký muž a vyptával se na původ jejich žalosti. Tak mu řekli, že jejich otec je nemocen tak, že jistě umře, neboť mu nemůže nic pomoci. Stařec odvětil: „Já bych o jednom prostředku věděl, je to živá voda, kdo se jí napije, ten se opět uzdraví, ale je velmi těžké ji najít." *

Město Baden, leží 26 kilometrů jižně od Vídně. Po dálnici A2 směr Graz. Je to známé lázeňské letovisko s dlouhou tradicí. Do Vídeňského lesa a na okolní kopce je to odtud co by kamenem dohodil a z Vídně vede do Baden pravidelné spojení S3 Wien Mödling - Baden. Jízda trvá 42 minut. Město proslavily hlavně léčivé prameny, které byly oblíbené už za doby panování císaře Claudia, kdy v oblasti Vídně a okolí pobývaly římské vojenské jednotky. (Viz. „Zelené Peklo a ptačí ráj“ nebo „Neděle na Kahlenbergu aneb právě nějak takhle to má Vídeňan rád“). Místo teplých pramenů bylo označováno jako Aquae (v německém překladu Bäder). Odtud pochází název města Baden. 

Právní status města získal Baden v roce 1480. Později město muselo čelit i takovým pohromám jako byl mor (1713), nápory Turků při obléhání Vídně (1529 a 1683) nebo velký požár (1812). Utrpělo při tom obrovského škody, přesto se znovu postavilo na nohy v ještě větší nádheře ve stylu Biedermaier. Také počet obyvatel v Baden, od roku 1951 (poválečné období), stále roste a dnes je jich přibližně 25.700.
Císař František I. měl Baden ve velké oblibě a proto si ho vybral jako svoji letní rezidenci. Už krátce po založení města (1488) navštívila Baden uherská královna Beatrix, aby tady léčila své nenaplněné mateřství. Skladatel Ludwig van Beethoven trávil každé léto v Baden po dobu patnácti let. Jezdil sem Wolfgang Amadeus Mozart i jeho žena Konstance. Známý rakouský cukrář Franz Sacher v Badenu zemřel. Dalších jmen významných osobností je v badenském muzeu celá řada.

Římský pramen vyvěrá v Heinsburském pohoří neboli v Rakouských Karpatech (Hundsheimer Berge), přičemž se jedná o poměrně nízké pohoří, které je považováno za pokračování Malých Karpat. Pramen má teplotu přibližně 17 stupňů  a jeho produkce a síla jsou tak velké, že denně napumpuje okolo sedmi milionů litrů zdravé vody a kdyby jeho výstup na povrch nebyl chráněn, tryskal by do výšky jako gejzíry na Islandu. Tato léčivá voda jde odtud za prvé do výrobny - značka balené pitné vody je Römer Quelle (Římský pramen) a za druhé, v teplotě asi 36ti stupňů Celsia do Římských lázní (Römer Therme). Voda úspěšně pomáhá při léčbě revmatických chorob, snižování hladiny cholesterolu nebo při astma. A tomu, kdo je zdráv, nechť lázně poskytnou alespoň příjemnou relaxaci. :-)

Město má celkovou rozlohu necelých 26,88 km2, ale skromnou velikost města bohatě vynahrazují zážitky, které tady návštěvníky čekají. Počínaje zmíněnými Aquae, přes procházky ve Vídeňském lese, casino až po zahradu růží.

Badenská  zahrada neboli Rozárium se rozkládá na ploše 75.000 m2, na které roste více než 25.000 růžových keřů přes 900 druhů. Na rozdíl od krytých bazénů Římských lázní, je pro návštěvu rozária nejvhodnější doba od června do září, kdy růže kvetou. Jejich květy, které zaplavují záhony se tu plazí a tam zase kaskádovitě padají k zemi, jinde jsou vpletené do vzrostlého stromu, který jim poskytuje oporu nebo kvetoucí růžová koruna sedí na tenkém kmínku. Je to krásné, jen vůně je nepřenosná. Přijeďte a pojďte hledat živou vodu na bádenské promenádě, v lese, v parku, v lázních nebo na vinicích v okolí. S drobnou korekturou na závěr: ... není velmi těžké jí najít, ale kdo se jí napije, ten se opět uzdraví. :-)
______
* Bratři Grimmové: Živá voda